Latinská čtvrť

Latinská čtvrť neboli francouzsky Quartier Latin je historickou částí Paříže nacházející mezi levým břehem řeky Seiny a kopcem Montagne Sainte-Geneviève. Samotný název čtvrti byl odvozen od skutečnosti, že zde působili hlavně duchovní a studenti, kteří mluvili latinsky. Tradovala si i jistá legenda o studentech žijících zde v 15. století. Pokud promluvili francouzsky a ne latinsky, museli na během výuky mít na krku cedulku s nápisem „Asinus“, což v překladu znamená osel. Mluvit francouzsky bylo totiž v té době velmi ponižující.
Latinská čtvrť je považována za srdce Paříže. Během dne tu můžete narazit na obrovské množství studentů i Pařížanů, kteří sem chodí nakupovat, nebo se procházet podél Seiny. Rovněž je místem, které vyhledávají turisté, protože to tu dýchá pravou pařížskou atmosférou.
Naleznete zde obrovské množství tradičních francouzských restaurací tzv. „brasserií“, barů a palačinkáren. Největší atrakcí jsou zde tzv. „bukinisté“, což jsou bohémští prodavači pracující na volné noze, pro které je jejich práce i koníčkem. Možná Vás osloví, aby si s Vámi popovídali, jde jim hlavně o možnost komunikace a nutnost něco prodat. Tato zvláštní atmosféra a přívětivost těchto lidí, Vás ale nakonec stejně donutí si nějakou maličkost koupit.
Dnes již studenti latinsky nemluví, latinsky umí snad jedině odborné názvosloví, avšak čtvrť zůstává zasvěcena vzdělání a nově i výzkumu. Asi nejznámější vzdělávací institucí je zde univerzita Sorbonna. Bohužel na nádvoří univerzity se nedostanete studentského průkazu či na základě písemné žádosti rektorátu univerzity, k tomu ale musíte mít dobrý důvod. Je to velká škoda, protože je opravdu překrásné. Uprostřed nádvoří stojí hrobka kardinála Richelieu, jež byl pravou rukou krále Ludvíka XIII. Součástí univerzity je i Sorbonnský kostel postavený v jezuitském stylu v letech 1635 až 1642, což z něj dělá nejstarší část univerzity.
Další významnou stavbou je zde Lucemburský palác a jeho krásné zahrady. Palác nechala postavit Marie Medicejská a to po smrti svého manžela krále Jindřicha IV. Stavba započala roku 1615. Palác byl nádherně vyzdoben malířem Peterem P. Rubensem, jehož obrazy jsou nyní samostatnou sbírkou v Louvru. Až do roku 1789 patřil královské rodině, poté jí byl ale odebrán a stalo se z něj vězení. Dnes je sídlem francouzského Senátu, bez souhlasu sekretariátu Senátu ho ale nemůže navštívit, takže pro běžného turistu je téměř nedostupný.
Pokud jste viděli film Šifra mistra Leonarda nebudete si chtít nechat ujít návštěvu kostela Saint Sulpice, který se v tomto filmu objevil. Jedná se o druhý největší kostel Paříže, jehož stavba trvala přes 130 let. Jeho interiér je bohatě zdoben překrásnými freskami od mnoha malířů, mezi ty nejvýznamnější patří Eugène Delacroix.
Poslední památkou, kterou zde nesmíte opomenout je Pantheon. Jedná se o kostel tvaru řeckého kříže, který byl dokončen roku 1789. V jeho podzemí se nachází krypta s pozůstatky mnichů a dalších významných osob. Svoji hrobku tu mají například spisovatelé Émile Zola, Victor Hugo a Voltaire či autor Pantheonu Soufflot, který zemřel 9 let před jeho dokončením. Ze 117 metrů vysoké kupole je nádherný výhled na Paříž.